|
|
Vývoj metody pro hodnocení retenčních vlastností vegetačních střech
Herůfek, Marek ; Hejduk,, Stanislav (oponent) ; Žák, Antonín (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se bude zabývat vývojem metody pro hodnocení retenčních vlastností vegetačních střech, v rámci které se vyvine model simulátoru deště a vyzkouší typy srážek. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, teoretické a praktické. Teoretická část popisuje, proč je nutné se věnovat úkolům retence a zadržování vody, především na zelených střechách. Dále zde uvedu fyzikální teorii k dané problematice. Popíšu simulátory ve světě a v České republice, které se běžně využívají k vědeckým pokusům. Praktická část popisuje měření velikosti kapek a realizaci simulátoru deště. Jsou provedena měření průtoku a intenzit deště pomocí váhy, průtokoměru a člunkového srážkoměru. K měření byl vyvinut datalogger na fakultě FEKT VUT v Brně. Na závěr jsou výsledky shrnuty a uvedena doporučení, jak by bylo vhodné s výsledky naložit a jak v budoucnu postupovat při dalších podobných měřeních.
|
|
|
Vliv sněhové pokrývky na odtok během dešťových srážek.
Juras, Roman ; Máca, Petr (vedoucí práce) ; Ladislav , Ladislav (oponent)
V zimním období, kdy leží na povodí sněhová pokrývka, stále přibývá výskytu dešťových srážek. Déšť dopadající na sníh (ROS) má často za následek vznik povodní a mokrých lavin. Predikce vlivu ROS záleží především na lepším pochopení mechanismů vzniku a složení odtoku ze sněhové pokrývky. Spojení simulace deště na sněhovou pokrývku a využití stopovačů bylo testováno jako vhodný nástroj pro tento účel. Celkem bylo provedeno 18 experimentů na sněhovou pokrývku s různými počátečními vlastnostmi v horských podmínkách střední a západní Evropy.
Pro určení charakteru proudění bylo použito barvivo brilliant blue (FCF), pomocí kterého je možné vizualizovat preferenční cesty, ale i určit rozhraní dvou vrstev o různých hydraulických vlastnostech. Zastoupení jednotlivých složek odtékající vody na výtoku bylo stanoveno pomocí metody separace hydrogramu, která poskytuje dobré výsledky s přijatelnou nejistotou. Z technických důvodů nebylo možné obě metody použít současně během jednoho experimentu, i když by to ještě více rozšířilo znalosti o dynamice proudění dešťové vody ve sněhové pokrývce. Množství tavné vody bylo vypočteno pomocí rovnice energetické bilance. Použití této rovnice je poměrně přesné, ale zároveň náročné na vstupy. Z toho důvodu bylo tání vypočteno pouze u jednoho experimentu.
Rychlost vzniku odtoku roste v první řadě intenzitou srážky. Počáteční vlastnosti sněhové pokrývky, jako hustota a vlhkost, ovlivňují rychlost vzniku odtoku až druhotně. Na druhou stranu při stejné intenzitě srážky vykazovala nevyzrálá sněhová pokrývka s malou hustotou rychlejší hydrologickou odpověď, než vyzrálá pokrývka s větší hustotou. Velikost odtoku je závislá, především na počátečním nasycení. Vyzrálá sněhová pokrývka s vyšším počátečním nasycení generovala vyšší celkový odtok, kde dešťová voda přispívala maximálně z 50ti %. Proti tomu protekla dešťová voda nevyzrálou sněhovou pokrývkou poměrně rychle a do odtoku se propagovala přibližně z 80ti %.
Pro predikci odtoku během ROS byla použita Richardsova rovnice v rámci modelu SNOWPACK. Tento model byl upraven tak, že byla sněhová matrice rozdělena pro lepší simulaci preferenčního proudění. Tento přístup přinesl zlepšení výsledků oproti klasickému přístupu, kdy se uvažuje pouze matricové proudění.
|
|
|
Vývoj metody pro hodnocení retenčních vlastností vegetačních střech
Herůfek, Marek ; Hejduk,, Stanislav (oponent) ; Žák, Antonín (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se bude zabývat vývojem metody pro hodnocení retenčních vlastností vegetačních střech, v rámci které se vyvine model simulátoru deště a vyzkouší typy srážek. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, teoretické a praktické. Teoretická část popisuje, proč je nutné se věnovat úkolům retence a zadržování vody, především na zelených střechách. Dále zde uvedu fyzikální teorii k dané problematice. Popíšu simulátory ve světě a v České republice, které se běžně využívají k vědeckým pokusům. Praktická část popisuje měření velikosti kapek a realizaci simulátoru deště. Jsou provedena měření průtoku a intenzit deště pomocí váhy, průtokoměru a člunkového srážkoměru. K měření byl vyvinut datalogger na fakultě FEKT VUT v Brně. Na závěr jsou výsledky shrnuty a uvedena doporučení, jak by bylo vhodné s výsledky naložit a jak v budoucnu postupovat při dalších podobných měřeních.
|
host ::
RSS.